AMERICKÝ KLUB DAM

Written by hatria.cz
sushi.jpg

Americký klub dam (AKD) se stal hybnou silou ženské emancipace u nás. Musel však urazit dlouhou cestu.
Může za to Náprstek
Vojta Náprstek (1826-1894), horlivý vlastenec, národopisec, cestovatel, organizátor kulturního života a propagátor všeho pokrokového, se během pobytu v USA seznámil s technickými novinkami.  Finančně podporoval různé aktivity, ve svém domě U Halánků založil průmyslové muzeum a jako člen městské rady se zasadil např. o rozšíření telefonu a plynu do domácností, ale třeba též o povolení jezdit s kočárky po chodníku místo po ulici.
kovový šicí stroj
15.1.1865 pozval Náprstek spisovatelku Karolinu Světlou a její známé na přenášku o astronomii, kterou u něj pořádal dr. František Studnička. Dámy přednáška natolik nadchla, že toužily vyslechnout další. To se stalo impulsem k založení Amerického klubu dam. Slovo „americký“ bylo chápáno ve významu „moderní.“ Náprstek, „první český feminista,“ jim pro schůzky poskytl svou knihovnu a stal se doživotním protektorem Klubu.
Říkali jim Klubíčka
Do AKD mohla bezplatně vstoupit Češka starší 16 let, na doporučení dvou stávajících členek. Oficiálně stálo v čele Klubu tříčlenné ředitelstvo, ve skutečnosti ale funkce nebyly obsazeny. Je to k nevíře, ale dámy byly schopny se na všem dohodnout. Patřit mezi „Klubíčka“ se brzy stalo prestiží.
Hlavní náplní AKD bylo vzdělávání žen, osvětová a charitativní činnost. Dámám přednášely největší kapacity z mnoha vědních oborů.  Konaly se výlety, exkurze či propagace nových domácích přístrojů.  Dámy mohly navštěvovat i pěvecký sbor a soukromou tělocvičnu.
Harém?
Veřejnost přijala AKD zprvu s nedůvěrou. „Každá pořádná ženská má v neděli po kostele stát u trouby a o Franklinovi vědět nemusí,“ nechal se slyšet jistý profesor.   Panovaly též obavy o počestnost slečen:  „Co z toho vzejde-nějaký harém, jako v Turecku.“   Chodit do domu svobodného muže-to zavánělo skandálem!  K uklidnění přispěl až fakt, že AKD zaštítily společensky uznávané matróny.
socha s knihou
Na přednáškách nesměl být krom řečníka přítomen žádný muž. Výjimku dostal po čase jen Náprstek (jeho milá patřila mezi členky Klubu) a též profesor Jan E. Purkyně, který byl dle svých slov „starý a neškodný. Jelikož o přednášky projevili zájem i pánové, nechal Náprstek do dveří knihovny vyříznout okénko, kterým mohli pánové naslouchat, aniž by dámy zahlédli.
Vlk se nažral…
15.2. 1870 byla z rozkazu c.k. policejního ředitelství činnost AKD zastavena. Členky to vyřešily šalamounsky.  Nadále provozovaly stejné aktivity, co dříve, jen si říkaly dámy bývalého AKD.  Díky nim vzniklo v několik dívčích odborných škol a r. 1890 také první gymnázium Minerva.
Až roku1908 byl klub znovu zaregistrován- pod jménem Americký klub českých dam. Věnoval se zj. charitativní činnosti a přečkal i obě světové války. Zrušen byl až po puči r. 1848, protože přídomek „americký“ zněl socialistickému zřízení nepřátelsky.  Konec však nebyl definitivní.  R. 1996 byla činnost spolku opět obnovena. Vrátil se k „Halánkům“, kde dnes sídlí Náprstkovo muzeum.

AMERICKÝ KLUB DAM
Ohodnoťte příspěvek